Zahajujeme seriál o návštěvách našich 9 pedagogů ve Finsku v uplynulých 2 letech v rámci programu Erasmus+ 2020.

 

Úvodní slovo patří panu řediteli Milanu Adamcovi, který v rámci kurzu firmy English Matters navštívil Helsinky v květnu 2022:

V minulém roce jsem měl možnost se seznámit s fungováním finského vzdělávacího systému. Finské vzdělávání v každém případě stojí za bližší seznámení a následná zvážení, které podněty je možné uplatnit a využít v naší pedagogické praxi.

Finský vzdělávací systém je velice prostupný a žák ze všeobecně vzdělávacího oboru může snadno přestoupit do prakticky zaměřeného a naopak. Takové změny ve vzdělávací cestě jsou u žáků poměrně časté. Školy jsou na naše poměry velké, často s tisíci žáků, zahrnují až desítky oborů a žáci si tak mohou vybírat z široké škály oborů v rámci jedné školy. Konkrétním příkladem je Střední škola pro dospělé v Helsinkách s názvem Taitotalo, vzdělávající 4700 žáků v 88 oborech. Školství je otevřené po celý produktivní věk každého zájemce o vzdělání. Také v průběhu profesní dráhy může zpátky vstoupit do systému a rozšířit si, nebo zvýšit kvalifikaci.

Finové obecně preferují otevřené klima, neformálnost, důslednou pozitivní motivaci, rovné příležitosti a empatický vztah mezi učiteli a žáky. Wellbeing je preferovanou a cíleně naplňovanou hodnotou. Žáci získávají maximální podporu, kromě učitelů mají i pedagogické asistenty, speciální pedagogy a sociální pracovníky. Často jsme se setkávali s přesvědčením pedagogů, které by se dalo stručně formulovat do sloganu „Je důležité, aby studenti měli pocit: tohle zvládnu a tohle mě baví!“ Žák dostává hodně prostoru pro samostatnou práci a má prostor pro individuální rozhodování.

Ve třídách je způsob práce také odlišný. Finské třídy nejsou úplně malé, obvykle je navštěvuje 25 žáků. Na každou třídu jsou ale většinu času přítomni minimálně dva pedagogové. Dále se žáci dělí do dvou částí, nebo i více menších skupin. Často se koordinují sami a rychlejší z nich pomáhají pomalejším. Celý systém je založený poměrně silně kooperativně. Výrazně je patrná spolupráce mezi školou a rodiči, učiteli a žáky, školami a samosprávou. Domácí úkoly jsou spíše vzácné a pokud se objevují, tak mají podobu přípravy na projekt nebo prezentaci.

Vzdělávání ve Finsku je založeno především na důvěře. Důvěře všech aktérů od státu, přes školy a pedagogy až k žákům. Nemůžeme opominout, že nedílnou součástí je také důvěra žáka v sebe sama a všech zainteresovaných aktérů v sílu a efektivnost vzdělávání. Společenský étos je pochopitelně ve Skandinávii poněkud odlišný, ale zkušenost založená na důvěře a pozitivním přístupu je nejen inspirativní, ale v případě Finska také ověřená a efektivní. Vnímám ji tedy jako zajímavou výzvu i pro naši práci.

Milan Adamec

 

Projekt je financován prostřednictvím Domu zahraniční spolupráce z prostředků programu Erasmus+