V rámci projektu Erasmus+, který umožňuje učitelům EU sdílet zkušenosti, poznávat jednotlivé evropské vzdělávací systémy, Eva Šulcová a Milan Adamec navštívili minulý rok v březnu tři islandské střední školy a absolvovali několik seminářů zaměřených na historii, kulturu a vzdělávání tohoto severského státu.

 

Při mém islandském pobytu a návštěvách jednotlivých škol mě zaujalo, jak velký prostor a volnost jsou žákům dávány a jak výraznou odpovědnost naopak žáci mají. Příliš se nevyužívá klasická frontální výuka, kdy učitel vykládá učivo žákům. Naopak převažuje kooperativní vyučování. Pracují často týmově, je jim zadána práce a následně jednotlivá témata vypracovávají společně či jednotlivě. To je jedna z metod, kterou postupně ve výuce také více využíváme. Žáci pracují samostatněji nebo v malých skupinách, jsou zodpovědnější za svou práci, lépe se sebehodnotí, snadněji prezentují své výsledky. V hodinách angličtiny praktikujeme hry, které jsme zhlédli při výuce v jedné ze škol v Rejkjavíku. Hry rozvíjí slovní zásobu, pohotovost a komunikaci.

V severských zemích obecně panuje přesvědčení, že běžné školy vzdělávají všechny děti, bez ohledu na jejich fyzické, intelektuální, sociální nebo jazykové podmínky. Děti se učí od svého okolí a sebe navzájem. K principům inkluze se na Islandu rovněž velmi hlásí. Dokáží však i ve školách hlavního proudu zajistit dostatek speciálních pedagogů, sociálních pedagogů a asistentů a všichni znevýhodnění žáci mají zajištěnou potřebnou odbornou péči. Bohužel současné pojetí inkluze nebo společného vzdělávání v ČR se zaměřuje především na začlenění žáků do běžných škol, někdy s asistenty, ale většinou bez tolik potřebného vzdělávání od speciálních pedagogů. Naštěstí to však není případ naší školy, kde žáky vzdělávají vždy speciální pedagogové.

Ve výuce jsou využívány praktické znalosti a dovednosti dětí, které jsou poté rozvíjeny teoretickými poznatky. Klade se důraz na názornost, vizualizace učiva, využití moderní techniky ve výuce, prvky kooperace.

Každá země má svůj systém vzdělávání vycházející z jejich kultury, historie a společenských souvislostí. Nikdy není možné, ani vhodné něco bezmyšlenkovitě přejímat nebo kopírovat. Zároveň je dobré se nechat inspirovat a některé prvky využít. Respekt k osobnosti žáka, k jeho rozhodnutím a současně s ponecháním odpovědnosti za důsledky tohoto rozhodnutí je myšlenka, o níž je v současném českém školství vhodné uvažovat.

Eva Šulcová

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií.